Rašeliniště - Velké Dářko

Začalo to ráno, kdy jsme čekali na autobus. Holky z 6. třídy byly domluvené s kluky z téže třídy, že pojedou kluci na ,,zaďáku” a zpět holky. Když autobus byl připraven a my jsme nastupovali, 6. třída se hrnula jako první, aby jim nikdo neobsadil ,,zaďák”.

Když autobus zastavil v Radostíně, všichni se divili: ,,Vždyť uprostřed vesnice není rašeliniště.” A někteří zase říkali, když viděli rybníček na návsi, že je to ono. Ovšem jen ze srandy. Šli jsme asi 10 minut po cestě a pak jsme došli k lesu. Paní učitelky nás rozdělily na skupiny a mohli jsme vyrazit. Vždy jsme se někde zastavili a tam plnili úkoly. Jako první úkol jsme plnili to, že jsme hledali rostliny, co jsme měli na obrázku. Poté jsme šli dál a paní učitelka nám ukazovala různé květiny, stromy, a dokonce i houby na léčbu rakoviny. Viděli jsme bažiny a později jsme došli na most, přes který jsme došli na louku. Tam jsme dupali a bylo to jako malé zemětřesení. Právě teď nastal čas, kdy jsme dostali šanci nasbírat domů rašelinu. Jak jsme ji dosbírali, najedli jsme se a potom jsme dostali kousek tvrdé rašeliny a měli jsme to zapálit. Jenom skupina, kde jsem byla já, jsme měli velký ohýnek. Pokračovali jsme na pole, kde bylo spousta opuky. Pár jsme si jich vzali a pokračovali v cestě. Měli jsme jít na Velké Dářko jako mladší žáci, ale protože polovina naší skupiny byla pozadu, pokračovali jsme na konec naší prohlídky. Tam nás čekal krásný výlet a povídačka ,,Jožin z Bažin”. Po povídačce jsme šli k autobusu a jeli do školy. Holky měly ještě tělocvik a kluci jeli domů.

Byl to krásný výlet a moc jsme si to užili. Děkujeme paní Sylvě a paní Sáře za krásnou prohlídku a také paním učitelkám za skvělý výlet.

Daniela Antonyová, 6. ročník