Liška obecná v naší škole

Měl nachystaný program s liškou pro mateřskou školku, děti 1. stupně i žáky 2. stupně naší školy.  Na začátku každého programu, než nám lišku ukázal, nás poučil, jak se k lišce máme chovat. Zbytečně nemluvit, ať je ticho jako v lese. Kdyby se k nám přiblížila, nemáme se jí bát, protože si nás pouze očichá. Coco, tak se tříletá liška jmenovala, se z dřevěné klece zprvu moc nechtělo. Povzbuzována pamlsky pana Holíka z klece vylezla.  Spatřili jsme pěknou, do rezava zbarvenou lišku s bílým koncem ocasu, označkovanou šátkem. Ten upozorňuje, že je liška očkovaná a netrpí žádnou nemocí. Sežrala pamlsek od svého pána a schoulila se do nejbližšího kouta. Tím nám naznačila, že kout nemíní opustit. Pan Holík nám vysvětlil, že lišky jsou náladové povahy. Přesto se žákům pořad s liškou líbil. Pan Holík nám ukázal vypreparovanou lebku jiné lišky a nechal každého pohladit kožich jiného lesního zvířete-jezevce a hřejivou kožešinu lišky. V závěru pořadu odpověděl na zvídavé otázky žáků a poukázal na své internetové stránky, na kterých odpoví na každou otázku a seznamuje zde s životním příběhem Coco od mláděte do dnešní doby. Vše doplněné fotografiemi.

Eva Kolářová-uč. přírodopisu